|
|
Zamrzání hmyzu do ledu
KALÁT, Matěj
Bakalářská práce se zabývá tématem zamrzání hmyzu do ledu. Literární rešerše obsahuje děje týkající se chladové tolerance u hmyzu a jejich strategie při obraně proti zamrznutí. Ve druhé části práce jsou rozebrány výsledky testů zamrzání vodních členovců do ledu a jejich míra přežití po zamrznutí.
|
|
|
Potenciál genového inženýrství pro šlechtění rostlin odolných k abiotickým stresům: tolerance k chladu u rýže
Lotová, Gabriela ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
S rostoucí populací a klimatickými změnami stoupá i snaha o vyšlechtění výkonnějších plodin. Genové inženýrství otevřelo nebývalé šlechtitelské možnosti ve vyvíjení rostlin s požadovanými vlastnostmi. Transgenní plodiny s lepšími vlastnostmi včetně odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí mohou přispět k řešení problému hladomoru a malnutrice v rozvojových zemích. Ačkoliv společnost vnímá geneticky modifikované plodiny spíše negativně, hojně se jich využívá jako krmiva pro hospodářská zvířata a mimo Evropu i pro výživu lidí. Vzhledem ke komplexní povaze odolnosti vůči abiotickým stresům se dříve nepředpokládala využitelnost genových manipulací pro šlechtění odolných rostlin. Ukázalo se však, že modifikace stresové signalizační kaskády či transkripčních faktorů může vést k úspěchu. Tato práce shrnuje možnosti genetické modifikace plodin, jež mohou vyústit v lepší toleranci vůči chladu, a je orientována zejména na rýži. Část práce se zabývá transdukcí chladového signálu, jejíž modifikací lze také docílit zvýšené tolerance vůči chladu. Další část se zabývá transkripčními faktory, jež aktivují expresi genů zvyšujících odolnost vůči nízké teplotě. Největší pozornost věnuji transkripčním faktorům CBF/DREB, jež hrají v odolnosti vůči chladu klíčovou roli. Klíčová slova: CBF/DREB, genové inženýrství,...
|
|
|
Potenciál genového inženýrství pro šlechtění rostlin odolných k abiotickým stresům: tolerance k chladu u rýže
Lotová, Gabriela ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
S rostoucí populací a klimatickými změnami stoupá i snaha o vyšlechtění výkonnějších plodin. Genové inženýrství otevřelo nebývalé šlechtitelské možnosti ve vyvíjení rostlin s požadovanými vlastnostmi. Transgenní plodiny s lepšími vlastnostmi včetně odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí mohou přispět k řešení problému hladomoru a malnutrice v rozvojových zemích. Ačkoliv společnost vnímá geneticky modifikované plodiny spíše negativně, hojně se jich využívá jako krmiva pro hospodářská zvířata a mimo Evropu i pro výživu lidí. Vzhledem ke komplexní povaze odolnosti vůči abiotickým stresům se dříve nepředpokládala využitelnost genových manipulací pro šlechtění odolných rostlin. Ukázalo se však, že modifikace stresové signalizační kaskády či transkripčních faktorů může vést k úspěchu. Tato práce shrnuje možnosti genetické modifikace plodin, jež mohou vyústit v lepší toleranci vůči chladu, a je orientována zejména na rýži. Část práce se zabývá transdukcí chladového signálu, jejíž modifikací lze také docílit zvýšené tolerance vůči chladu. Další část se zabývá transkripčními faktory, jež aktivují expresi genů zvyšujících odolnost vůči nízké teplotě. Největší pozornost věnuji transkripčním faktorům CBF/DREB, jež hrají v odolnosti vůči chladu klíčovou roli. Klíčová slova: CBF/DREB, genové inženýrství,...
|
|
|
Chladová odolnost horských a nížinných motýlů
VRBA, Pavel
Práce se zabývaá ekofyziologií přezimujících housenek dvou motýlích rodů, Colias a Erebia. Zaměřuje se na identifikace bodů podchlazení, přežívání různých režimů nízkých teplot a složení kryoprotektantů v těle. Výsledky jsou prezentovány v kontextu současného rozšíření jednotlivých druhů, jejich biotopových nároků a potenciálního ohrožení klimatickými změnami.
|
|
|
Adaptace hmyzu na chlad: role šokových proteinů z nadrodiny Hsp.
ŠTĚTINA, Tomáš
Šokové proteiny (Hsps) jsou evolučně konzervovanou skupinou proteinů. Hsps jsou známy pro svou unikátní schopnost opravovat nesprávně složené proteiny, jež by se jinak hromadily v buňce během stresových podmínek. Nejlépe prostudované jsou inducibilní Hsp70. Použili jsme larvy 3. instaru transgenního mutanta octomilky Drosophila melanogaster, který postrádá ve svém genómu všechny kopie genu hsp70. Posuzovali jsme: 1) zda-li absence tohoto genu ovlivňuje schopnost larev přežít chladový stres; a 2) zda-li nějaký jiný gen z rodiny Hsp s kompenzuje ztrátu hsp70. Zjistili jsme, že: 1) přežívání v chladu je u larev kmene u Hsp- shodné ve srovnání s divokým kmenem Hsp+; 2) žádný jiný gen z rodiny Hsps nekompenzuje ztrátu hsp70 na úrovni transkripce. V současnosti se zaměřujeme na analýzu odpovědi na chladový stres na úrovni proteinů.
|
host ::
RSS.